Jdi na obsah Jdi na menu

VYJMENOVANÁ SLOVA

 

aneb jak na ně

 

 

Možná právě hledáte způsob, jak by se děti mohly nejlépe naučit pravopis vyjmenovaných slov. Návod k tomu zní velmi jednoduše –  č t e n í m .

 

Jenže školní a s ní související domácí praxe tomu často zcela odporuje. Když prolistujeme učebnice českého jazyka i příslušné pracovní sešity, objevíme převážně vizuální zpotvořeniny (doplňovací cvičení), jež jsou děti nuceny téměř denně "číst" a rozšifrovávat, jako např.:

 

V_hladovělá b_lá slep_ce uv_děla pod bab_kou bl_št_v_ hm_z. Je b_č_ s_la větš_ než s_la kob_l_? M_dlovou vodu nep_j. V_n_kaj_c_ kaše s mal_novou př_chut_ neb_la n_jak s_tá. Láhev s b_l_m v_nem se rozb_la. M_nul_ t_den př_ jela bab_čka do L_tom_šle, ab_ tam pob_la u s_novce a jeho m_lé př_telk_ně Kam_l_. V_sokou v_žku ulom_l v_tr. B_str_ s_lák cv_č_ s osm_k_lov_m m_čem. Jaz_ček váh_ je obv_kle šp_čat_.  

 

Sotva si děti osvojí základy čtení, jsou namísto zdokonalování čtenářských schopností vedeny k tomu, aby se usilovně zaobíraly obdobnými (s dobrým úmyslem vytvořenými) didaktickými slepeninami, které postrádají jakýkoliv širší kontext, ale především připravují děti o možnosti vidět správné tvary slov. Takováto cvičení se stávají spíše brzdou než příležitostí k rozvoji.

 

Již pokročilejší malý čtenář čte naráz celá slova. Čím lepší čtenářské schopnosti, tím širší zorné pole. Zraková paměť je základem jak pro čtení, tak i psaní. Jestliže dítěti neumožníme fixovat v paměti patřičnou podobu slov a nutíme je k neustálému zvažování a zdůvodňování, tak mu jistým způsobem škodíme. Často pak ještě bývá ve škole případná chyba červeně opravena, tudíž zvýrazněna, a tak hrozí, že si dítě dobře zapamatuje právě onen chybný tvar, který pak při dalším psaní znovu užívá. V paměti mu totiž utkví právě ta zdůrazněná, v těchto případech chybná, forma slova.

 

Tradiční způsob výuky vyjmenovaných slov lpí na neustálém odvozování pravopisu ze základního seznamu vyjmenovaných slov. To samo o sobě nemusí být zcela chybou, ale efektivnost takovéhoto postupu je třeba považovat za velmi nízkou. Jednak je tento postup pomalý a zdržující, dále pak velká část dětí není schopna odvodit v řadě případů pravopis správně, neboť příbuznost příslušných slov není pro ně průhledná, například u dvojic myslet - myslivna, být - živobytí, zvykat - neobvyklý, plynout - splývavý aj. Jak bylo ale již výše zmíněno, děti při tomto pojetí výuky především přicházejí o to nejcennější – o příležitost vidět a číst správné tvary celých slov.

 

Vždyť právě takto, „metodou“ spočívající ve spontánním fixování náležitých podob slov, si děti (ale i dospělí) osvojují při jakémkoli běžném čtení tvary řady jiných slov, jako jsou například byznys, lymfa, lyceum, tus, pyžamo, systém, enzym, která do vyjmenovaných nespadají, ale také například slov historka, chichot, kino, rizoto, disk, titul, nikl, jejichž pravopis je v rozporu se základními pravidly, která se děti učí v počátcích školní docházky spolu s řadou hy-chy-ky-ry-dy-ty-ny.

 

Vyjdeme-li z vědecky potvrzeného předpokladu, že jsme schopni číst slova jako celek, potom je zajisté nejvhodnější předkládat dětem takové texty, prostřednictvím nichž si mohou postupně osvojovat žádoucí podobu slov, a to dokonce mimoděk. K tomuto účelu jsem sepsal pro děti řadu textů, které vyšly v několika publikacích. Všechna vyjmenovaná slova a jejich odvozeniny jsou v nich zvýrazněny a barevně odlišeny. Tím je zaručeno, že dítě zabrané do obsahu o ně opticky „zakopne“, a aniž by tím bylo vyrušeno při vnímání textu, ukládá si jejich správný tvar do paměti. A pokud náhodou neví, že například název houby pýchavky je odvozen od vyjmenovaného slova pýcha, nevadí, důležité je, že v tomto slově bude psát tvrdé y.

 

70e121c3-2756-4207-8ab1-4676c95ffa66.jpeg

 

Čtením textů s barevně zvýrazněnými slovy si dítě nejen fixuje správnou podobu těchto slov, ale současně rozvíjí své čtenářství a taktéž  získává možnost dovědět se leccos nového (viz ukázky).

 

A na závěr důležitá zásada pro práci s chybou: Chybný tvar slova musí dítěti zmizet z očí! Chybu lze v napsaném textu zabělit, přelepit či jinak odstranit a nahradit správnou formou, kterou si může dítě navíc ještě barevně obtáhnout anebo jinak zvýraznit. Tím věnuje více pozornosti správnému tvaru a posílí jeho zapamatování.

 

ffb1a7af-d172-43af-a4e4-40ce71279020.jpeg

 

Texty, které jsem pro děti sepsal a  které jim mají pomoci osvojit si správné tvary vyjmenovaných slov, je možné rozdělit do dvou skupin. První z nich je obsažena v sedmi Slovníčcích Vyjmenováčcích, z nichž se každý věnuje jedné řadě vyjmenovaných slov, a je primárně určena žákům 3. tříd, kteří se s problematikou vyjmenovaných slov seznamují. Jedná se o krátké prozaické či naučné texty anebo básně. 

 

img_2171.jpeg

 

 

Celá sada Slovníčků Vyjmenováčků vyšla knižně pod názvem Befelemepeseveze.)

  

a5915a16-0409-4e63-9e96-b4fa00787a97.jpeg

 

 

Druhá skupina textů, které jsou mírně odborného rázu a vždy stejného rozsahu, je tematicky rozdělena do tří okruhů a určena spíše žákům 4. třídy, kterým může navíc případně posloužit jako učební materiál také ve vlastivědě a přírodovědě. Jde o trojici: Vyjmenovaná čtení o vlastiVyjmenovaná čtení o přírodě a Vyjmenovaná čtení o ledasčem

 

 

trojcata-tri.jpg

 

 

trojcata-1.png

 

 

 

 

 

 

 

Kontakt

KONTAKT

Jan-Michal Mleziva
Vyšehradská 45
128 00 Praha 2

+420 224 914 288

mleziva@centrum.cz